Jaká byla moje první Jizerská 50?

Jaká byla moje první Jizerská 50?

by

Andrea Mokrejšová

Loni jsem měla výzvu zaběhnout Pražský maraton, letos jsem se pustila do více neznámých vod - závod na běžkách. A protože jsme s FITFAB holkama pro každou pořádnou výzvu, rozhodly jsme se postavit na trať Jizerský padesátky.

Na Jizerskou 50 jsem se přihlásila skrz spolupráci s Pomáhej Pohybem nadací ČEZ. Náš milý parťák, s kterým díky aplikaci EPP - Pomáhej pohybem může pomáhat opravdu každý! Stačí ji stáhnout, zapnout ke cvičení a pak přispět vycvičenými body.

Co je Jizerská 50?

50kilometrový závod na běžkách, kde musíte jet klasiku a stoupáte a stoupáte, občas jedete z šíleného kopce dolů, kde neexistuje stopa a vy si jen říkáte, jestli si namelete nebo ne. No...občas si namelete.😃

Jak k závodu přistupovat?

Ze závodu jsem měla opravdu velký respekt, takže jsem měla jasno, že to bez:

• pořádné přípravy
• pokory
• a vědomí, že zdraví je na prvním místě a není hanba odstoupit

to rozhodně nepůjde!

Jak vypadala moje příprava?

K závodu jsem přistupovala s obrovskou pokorou. Běžky mi sice úplně cizí nejsou, ale že bych se na běžkách narodila, to zas ne. Mám výhodu, že jsem z Orlických hor, kde jsme hodně lyžovali a pravidelně jezdíme lyžovat i do Alp na ledovce. Jenže u nás vždycky vedly sjezdovky a na běžky jsme vyrážely méně často.
Chtělo se rozhodně připravit!
Vzhledem k letošním podmínkám, kdy toho sněhu nebylo moc ani u nás na horách to s běžkováním moc valné nebylo. Vždyť se ještě týden do Jizerský 50 nevědělo, zda se závod kvůli podmínkám vůbec pojede.

Co jsem teda dělala?

S přípravou jsem začala před Vánocemi. Naštěstí jsem hodně aktivní člověk a jsem zvyklá každý den něco dělat. Proto jsem hlavně zintenzivnila cvičení a sport, které už dělám.

• v běhu jsem nepolevovala
• přidala jsem pořádně intenzivní tréninky na stehna
• vybíhala jsem prudké kopečky
• s trenérem ve fitku jsme se zaměřili na posílení paží a zad

Co se mi honilo hlavou před startem?

Před startem jsem měla v hlavě několik otázek, které mi lítaly hlavou sem a tam:

• co když spadnu hned ve startovním koridoru?
• jak budu řešit případný čůrání? a co když budu mít žízeň?
• co když budu úplně poslední?
• nebude mi zima? a co když mi naopak bude vedro?
• mám si brát podvlíkačky?
• co si dám k jídlu?
• co když se zraním?

Připravit pozor start!

Uf, jde se na to!
Srdce mi bušilo tak, že ho museli slyšet i okolní závodníci. Vyrážíme v poslední osmé vlně s velkou masou dalších závodníků. Všichni se začínají tlačit dopředu a já si postupně kvůli lidem a malé průbojnosti oddělila od holek. Ale protože Andy měla dva dny před závodem narozeniny, jely jsme všechny v papírových čepičkách a díky tomu jsme se v davu dobře poznaly.

Za první dva kilometry se vše uklidní, lidi se rozprostřou - rychlejší ujedou, pomalejší necháte za sebou. Já se připojuju ke Katy a jedeme spolu.

Trasa najednou začne hrozně utíkat, sice pořád stoupáte, ale najednou jste za první občerstvovačkou a už si děláte selfiečko na 8. kilometru (nesuďte nás! 😃)

A šlape se dál, pořád stoupáte a s přibývajícími kilometry si říkáte, že už to snad výš nejde. Pak konečně přijde kopeček lesem dolů. Dokonce je i stopa, takže se jede na jedničku.

Najednou si říkáte, že to vlastně není žádná věda. Na další občerstvovačce si moc rádi pochutnáte na sušence, kterou vám s úsměvem nabízí organizátorský tým.

A jede se dál! Zase kopec nahoru, sice není tak prudký, ale o to delší je. Zase kousek z kopce a pak to přijde. Pěkně prudký kopec dolů. Bez stopy. Tak tohle ne. Ale jedete, spadnete, zvednete se a jedete dál.

Tady na tom kopci jsem upadla tak blbě na rameno, které už mám bohužel trvale pošramocené z jednoho pádu na lyžích před 8 lety. Ještě dva dny jsem byla omezená v pohybu, ale díky cvikům od fyzioterapeutky bylo vše brzy v pořádku. :)

A co čeká po sjezdu každého kopce? No jasně, zase kopec nahoru. 😃

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený o výživě rozumně (@andreamokrejsova), Úno 9, 2020 v 7:44 PST

A jak to celé hodnotím?

Bylo to boží!

Ale pár věcí mi i vadilo. Třeba někteří bezohlední závodníci, na tohle nejsem z běžeckých závodů zvyklá. Nebo nebezpečné úseky, kde se jezdilo rychle dolů z kopce, kolem vás spousta dalších lidí a nemůžete prostě nic. 😃

Ale chtěla bych zvlášť vypíchnout:

• nejlepší namluvené vstupy ke stratům od Pavla Rímského (to nemělo chybu!)
• celou organizátorskou bandu - všichni usměvaví a ochotní 
• krajina a počasí
• FITFAB holky, s kterými jsme v tom jely společně
• ostatní závodníky, s kterými jsem po cestě pokecala, tak nějak o čemkoli
• nalámaný Fidorky na občerstvovačkách 😃

Běželi jste někdy Jizerskou 50?

V nejbližší době mě teď čeká Pražský půlmaraton, nepotkáme se s někým? 

Dejte mi vědět do komentářů a nezapomeňte mě sledovat na Instagramu @andreamokrejsova!

A. ❤️