zdravý vztah k jídlu


Možná je pro mnoho lidí překvapující, jak důležitý je vztah stravy a fyzického zdraví, ale asi je ještě víc překvapující, jak důležitý je vztah jídla a psychického zdraví.

O důsledcích špatného stravování na fyzickou stránku člověka jsem psala minulý článek. Asi většina lidí chápe, že být příliš hubený nebo naopak mít nadváhu (až trpět obezitou) není pro tělo dobré, ale třeba si neuvědomují, jaké a jak závažné důsledky to může mít.

A u psychického zdraví si to většina lidí vůbec nespojí. Přitom je ten vztah tak důležitý. Psychiku ovlivňují potraviny, které jíme, ale samozřejmě je i důležité, jak k jídlu přistupujeme.
Jednoduše by se dalo říct, že pokud nedodávám tělu to co potřebuje, tak ani mozek (a s ním spojená psychika) nemůže fungovat správně.

Zakázané a povolené potraviny
Často se sice může na první pohled zdát, že daná osoba jí velmi zdravě, ale je to skutečně tak? Za zdravé samozřejmě každý považuje něco jiného a v dnešním světě, kdy na nás ze všech stran skáče nízkosacharidové stravování, veganství, raw, detoxy aj. a všechny nám slibují, že nás zbaví veškerých nemocí, je ještě těžší se v tom zorientovat. 

Takže to, že někdo posnídá proteinovou ovesnou kaši s přesně odpočítanými 7 mandlemi, posvačí proteinovou tyčinku, poobědvá rýži s kuřetem a na večeři už si dá pouze salát s tuňákem, vážně neznamená, že jí zdravě. Ano, tato slečna sice skutečně má na břiše pekáč buchet, ale skutečnou buchtu by si nikdy nedala, nedala by si dokonce ani cappuccino, protože je tam mléko (ještě k tomu plnotučné) a to je přeci zdroj energie navíc. A druhý den to bude opakovat. V restauraci si dá pokaždé stejné jídlo, protože má jedno vytipované, které se podle jejich zásad do jídelníčku hodí a pokud náhodou v restauraci taková nabídka není, tak bude sedět o vodě. Nejen, že bych takový jídelníček nenazvala pestrým (tudíž ani zdravým), tak to rozhodně není zdravý vztah k jídlu.

Člověk nemusí mít přímo napsaný seznam potravin, které může jíst a které ne, stačí, že máte pomyslný seznam v hlavě a už je problém. Žádná potravina není zakázaná. Stejně tak není žádná potravina zdravá a žádná není nezdravá. Jsou samozřejmě potraviny více a méně vhodné, to však neznamená, že si ty méně vhodné musíte navždy odepírat - zakazovat. Nikdy nejde o to jedno jídlo/potravinu, kterou za den sníte, ale o váš celkový jídelníček, tzn. ani o to co jíte jeden den, ale o to jak se stravujete dlouhodobě, respektive, jaký je váš celkový životní styl. 

Neškatulkujte potraviny. Jezte všechno, ale s mírou a snažte se, aby váš jídelníček byl co nejpestřejší.
Pokud jste zvyklí jíst každý den klobásu, nemusíte si ji ihned nadosmrti odepřít, ale zkuste to množství zredukovat na 2 klobásy týdně a přiložte k ní plátek celozrnného chleba a nakrájenou zeleninu.
Ačkoliv jsou potraviny, které pro tělo nemusí být nejprospěšnější, dát si je, je prospěšné pro vaši mysl a celkovou psychickou pohodu.



Hřešení, přejídání a kompenzování
Právě tím škatulkováním dojdeme tak maximálně k tomu, že když si dopřejeme danou potravinu ihned o ní přemýšlíme jako o naší neřesti a v hlavě se ozve vyčítavý hlásek "Tohle bys neměla, uvidíš, že budeš tlustá.".

V dalším případě to dojde, tak daleko, že se najednou "utrhneme ze řetězu" a sežereme vše co nám přijde pod ruku. Sice už jsme úplně plni, ale dneska už jsem to přece pokazila, tak si teda dopřeju a zítra zas najedu na svůj striktní režim. 

No a s břichem plným jídla a hlavou plnou výčitek nás teda napadne, že to zítra musím nějak vykompenzovat. Tak fajn. Zítra budu držet hladovku. 

Je vám to povědomé? Kolik kamarádek už mi tohle řeklo a asi i kdybych šla třískat hlavou o zeď, stejně bych je nepřesvědčila, že to není potřeba. Pokud jste se jeden den přejedli, nic strašného se neděje, je to naprosto normální. Jste na oslavě, na dosah je všude jídlo, máte prostě chuť. Nejlíp to vykompenzujete tím, že dál budete jíst pestře. Všeho s mírou. Případně si můžete trochu jídelníček odlehčit, ale normálně si dát jídlo, jen si místo řízku dát raději přírodní plátek a místo knedlíků brambory. 

Když nebudete rozdělovat jídlo na zdravé a nezdravé, zakázané a povolené, nebudete mít potřebu se ním přejíst, protože bude běžnou součástí vašeho života. Nikoli zakázaným ovocem, kvůli kterým budete mít výčitky. 

Závěr
Je v pořádku se občas přejíst k prasknutí, ale není v pořádku si to vyčítat.
Je v pořádku si dát žloutkový věneček, ale není v pořádku si říkat, že po něm přiberu a jít ho hned vycvičit.
Je v pořádku občas zařadit méně vhodné potraviny, ale není v pořádku to kompenzovat hladověním.
Je v pořádku jíst všechno a s mírou, ale není v pořádku rozdělovat a škatulkovat potraviny.
Je v pořádku uvažovat nad jídlem, ale není v pořádku vše neustále přepočítávat a hodnotit. 

Vaše vnímání jídla tedy ovlivňuje vaše psychické zdraví. Pokud se kvůli jídlu cítíte často provinile, neváhejte s tím pracovat. Můžete to zkusit sami, pokud máte pocit, že to sami nezvládáte zkuste navštívit psychologa či psychiatra. To jsou odborníci, kteří vám dokážou poradit a pomoci.

Ale vnímání jídla ovlivňuje i další věci. Pokud jste kvůli jídlu takto ve stresu, může to být právě ten důvod, proč se vám nedaří zhubnout. Jídlo je důležité, ale je tu pro nás, ne my pro něj. Tak nebuďte jeho otroky. 

A. ♥

Komentáře

  1. Článek je moc hezky napsaný. Já jsem typ člověka, který jí aby neumřel :D ale v těhotenství jsem začala jíst i 6x denně menší porce a mezitím jsem mlsala. Což mi zůstalo i teď, něco přes dva týdny po porodu - jím sice asi 3-4x denně podle mimča ale mezitím jogurty,ovoce a mlsání :D zdá se mi,že jím pořád za 2

    V3ronika life

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ono je kojení energeticky náročné, takže jíst 3 hlavní jídla a k tomu třeba 3 svačiny je naprosto v pořádku. :) Ono se to sice nezdá, ale kojení je vážně velký energetický výdej. Důležité je výběr potravin, abyste měli dostatek všech živin a oba dva byli zdraví. Ať se vám dobře daří! :)

      Vymazat
  2. Krásný článek, moc děkuji!

    OdpovědětVymazat
  3. Skvěle napsané, Andy :-) Já se striktním režimem dopracovala postupně k tělu, na které jsem byla vzhledově pyšná, ale ta dušička uvnitř nebyla spokojená nikdy. Doteď pracuju na tom, abych měla k jídlu lepší a přátelštější vztah než dřív. Jsem od přírody aktivní člověk, co by nejradši běhal a cvičil od rána do večera a stejně tak si od rána do večera dopřával zdravé i méně vhodné mňamky. Často je vyřešení psychické stránky přístupu ke zdravému životnímu stylu klíčem k rozuzlení všech strastí ohledně postavy, nálad apod. ... Každý den pracuju na sobě a na tom, abych nebyla otrokem, ale spíš kámoš vlastního těla i jídla, které do něj dávám. Sice je to běh na dlouhou trať, ale času dost, vždyť jde o naše zdraví :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Adél, jsem ráda, že na tom pracuješ. Jistě, je to běh na dlouhou trať, ale určitě se vyplatí. Držím palce, ať se ti dobře daří a kdyby to náhodou nešlo dobře, rozhodně se neváhej obrátit na odborníky, popřípadě můžeš napsat mně a já bych se ti pokusila předat nějaký kontakt. :)

      Vymazat
  4. Moc krásně napsaný článek, určitě máš pravdu. Já teda mám dny kdy jím více někdy méně, což je špatně, protože si myslím, že záleží na tom aby člověk jedl pravidelně. Dopřeju si i fastfoody sem tam ale snažím se omezit sladké, hlavně sladké pití to je pro mě asi to nejdůležitější a cítím se bez sladkého prostě lépe samozřejmě jako každý člověk občas ujedu :). Každopádně chápu pointu tvého článku a myslím, že každý by se nad ním měl trošku zamyslet :).

    TheBlondieTale

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Sladké nápoje jsou takovým věčným kamenem úrazu, bohužel. Mnoho lidí si vůbec neuvědomuje, že nejde jen o colu, ale ani malinová voda není voda plus maliny. Důležité je vnímat své tělo a právě, když si člověk nic nezakazuje, tak nemůže občas "ujet", protože dát si burger, když jinak jím pestře a vyváženě, není vůbec nic špatného. :)

      Vymazat
  5. Parádní článek a naprosto souhlasím, všechno je to v hlave. Bohužel si sama prochszim něčím podobným teď. Několik let jsem si snažila přibrat, byla jsem příliš hubená, šlo to hodně těžce, musela jsem kvůli tomu začít řešit co jim. Do té doby mi to bylo celkem jedno, ale bohužel mě to spíš zničilo. Z fyzické strankyuz jsem na tom vahove dobře, ale z té psychické ne. Pořád to jídlo příliš resjm... Až z toho mivam záchvaty prejidani :-( strašně bych se od toho chtěla odpoutat, ale nějak to nejde. Vždycky na pár dní to dám do porpořáa pak zase bum a prostě se strašně přejím. A jsem si vědoma, že už to není jen tak nějaké to přejezení se na oslavě :-(

    OdpovědětVymazat
  6. Parádní clanek, naprosto souhlasím. Všechno je to hlavně v hlavě. Bohužel si teď prochszim něčím podobným. Byla jsem hodně hubená a dlouho se snažila přibrat a kvůli tomu jsem musela začít řešit jidlo, do té doby mi bylo celkem jedno co jím a ani na postavě mi nezakezeko. Ale pak jsem hrozně zhubla, řešila jsem to i lekarsky. Konečně se mi podařilo přibrat a tak z fyzickeho hlediska jsem v pořádku ale z psychického moc ne. Jak jsem rekla, byla jsem nucena řešit, co jím a to mě celkem zničil. Neustále přemýšlím, co jim, bmco budu jíst, připadám si jako blázen. Bohužel se mi často stává, že se strašně přejím. Několik dní to je v klidu a pak bum a je to tam...nacpu se k prasknuti...je pak docela blbě od žaludku, není divu...kolik toho "sežeru"... :-( opravdu mi to vadí, hlavně proto, že mu pak není dobře a taky se bojím,abych z toho neměla v budoucnu nějaké probleny...ale ten záchvat žraní je silnější než ty obavy. Já vím, jak je to správně, vím jak bych to měla dělat a dokonce jsem schopná dobře poradit i ostatním. Ale je sobě :-(

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Leni, věřím, že napsat to sem veřejně nebylo úplně snadné, ale je dobře, že o tom problému víš a dokážeš o něm alespoň nějak mluvit. Doporučila bych ti popřemýšlet o nějakém psychologovi, který by ti s tímto mohl poradit. Zvlášť pokud tě to takto trápí.
      Věř mi, že není za co se stydět, je naprosto v pořádku si říct o pomoc a svěřit se. Občas nám věci prostě přerostou přes hlavu.
      Takto přes blog ti bohužel nemohu konkrétně poradit, kdyby sis o tom potřebovala více promluvit, kontaktuj mě na mail andrea.mokrejsova@seznam.cz a můžeme se o tom spolu pobavit nebo ti doporučím, kde tyto problémy řešit. :)

      Vymazat
  7. Ahoj Andy, tohle je rozhodně moc hezký článek, který se zabývá jednu stránkou provázanosti zdravé stravy a psychiky, a to podle mě tou následnou - chci zhubnout/ jíst zdravě a začnu všechno hrozně řešit. Už dlouho mě ale zajímá to pžedchozí - proč se člověk dostal do stavu, že má třeba nadváhu, nebo naopak nejí.

    Za rok, co jsem nastoupila do práce v kanceláři, jsem kolem sebe zahlédla několik holek, které v odstatě jedly stále stejně, ale viditelně přibraly. Nebo jak e všue píše - dejte si svíčkovou a klobásu jen jednou týdně místo 4x - ale co když člověk tohle všechno už 10 let ani neviděl, ale stejně má nadváhu. Problém musí být jinde.

    Jakožto studující výživová terapetka se s tím možná setkáváš - jak moc je nadváha způsobená tím, že zajídáme nudu, úzkost, nervozitu, napětí... Že když je v práci nebo škole jen trochu náročnější den, všichni přijdou s coca-colou a Milkou. A on je náročný ne jeden den v měsíci, ale celý týden, měsíc, půlka roku... Máš s tímhle nějaké zkušenosti nebo nějaké články, podněty a tak, jak odlišit a pomoct si v případech, kdy se člověk nepřejídá proto, protože je na oslavě a snědl mísu koláčů, ale proto, že si chtěl ulevit od pocitu napětí či úzkosti, a tak si dal coca-colu a Milku, "aby to přežil"?

    Předem děkuji za případné typy nebo vyjádření. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj Mileno, jen bych upravila, že nejsme výživový terapeutka, ale nutriční terapeutka. Chápu, že se to zdá jako hnidopišství, ale je v tom velký rozdíl. :D :)

      Na téma jídla a práce chystám psát článek. :)

      Proč tvé kolegyně přibraly, když jedly pořád stejně? Jednak se nejspíš snížil jejich energetický výdej. Samozřejmě nevím, kde pracuješ, ale pokud najednou kolegyně celé dny sedí v práci, tak se asi jejich pohyb omezil. Další úlohu může hrát stres.

      Stres je vlastně i odpověď na to, proč si jde člověk pro Coca-Colu a Milku. Je to nějaký nepříjemný pocit, který nás vnitřně sužuje. A po jídle se vyplavují hormony, které způsobují, že člověk cítí příjemně. Proto není pravidlem, že by všichni sáhli po sladkém. A pokud po sladkém, tak je to z toho důvodu, že stresová reakce má několik fází. Jednou z nich je vyčerpání. V takovém případě klesne hladina krevního cukru a tělo ho potřebuje rychle doplnit (z rychlých/jednoduchých sacharidů = cukrů), takže mozek (který právě jeden na jednoduchý cukr = glukózu) řekne, že klobása s hořčicí není správná volba, tou je třeba ta mléčná čokoláda.

      Snad to takto zjednodušeně stačí. Jestli ne, tak klidně piš. :)

      Vymazat
  8. Mám otázku, mým problémem je, že když jídlo neškatulkuju a řeknu si, že mohu jíst co chci, zajdu do obchodu koupím si sladkosti, k obědu si dám sandwich a k večeři pizzu. A pak jako dezert si dám zmrzlinu. Necítím se špatně, ale takhle nezhubnu, jak to mám srovnat v hlavě ? Co si mám říct?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jak si něco srovnat v hlavě ti nemohu říct. Na to si musíš přijít sama. :) Škatulkovat jídlo a rozhodovat se nad tím, co je pro mě vhodné, jsou dvě různé věci. Když si řekneš, že můžeš jíst všechno, tak to neznamená, že musíš. Když chceš zhubnout, musí ti být jasné, že každý den pizza určitě není vhodná. A to i kdybys nechtěla hubnout, ale žít prostě zdravě. Vybírej si jídlo, které je pro tebe (pro lidi obecně) dobré - celozrnné výrobky, luštěniny, dostatek zeleniny, ovoce, neochucených mléčných výrobků, zařazovat zakysané mléčné výrobky, libové masné produkty, volit vhodné rostlinné tuky. Je rozdíl mezi tím řešit každé sousto a nad stravou racionálně přemýšlet. :)

      Vymazat

Okomentovat

Děkuji za přečtení a Váš komentář!