pátek 4. srpna 2017

harmonie.

Jak dojít k harmonii v životě? A k čemu je vlastně dobrá? Celý život se někteří lidé snaží pracně "najít" štěstí, ale ve skutečnosti stačí někdy jen tak málo. Stačí se na chvilku zastavit a popřemýšlet nad svým životem, nad tím co děláme, jak to děláme, kým se obklopujeme, jak se přitom cítíme. Právě harmonie je podle mě klíč ke štěstí. Je to v celku složité a přitom tak jednoduché.

Být šťastný a mít šťastný život neznamená prožít každou vteřinu svého života s úsměvem na tváři s hezkými myšlenkami, takhle život nefunguje. To ví asi každý.
Podle mě je životní štěstí otázka volby, celý život je otázka volby. Vždycky máme na výběr a je jen na nás, jak se rozhodneme k věcem přistupovat. Mohou nás potkávat nepříjemné věci, například může být někdo v našem okolí hodně nemocný, ale opět je jen na nás jak se k tomu postavíme. Jsou věci, které sice nemůžeme ovlivnit, ale můžeme ovlivnit okolnosti. Například, když je někdo nemocný, můžeme ho podporovat v léčbě, dělat mu každý den hezčí, trávit s ním čas, poskytovat hezké chvíle a nové zážitky. Žít přítomným okamžikem. Přijmout fakta taková jaká jsou a nespekulovat nad tím co by kdyby, ale snažit se ovlivnit to co můžeme.

Je v pořádku milovat cestování, ale těšit se domu. Je v pořádku jíst zdravě, ale občas si dát dort. Je v pořádku se občas smát a být bezstarostný a druhý den nechtít vidět nikoho, cítit se ublížení a nemilovaní. Všichni jsme lidé a máme právo na to cítit se jednou tak a podruhé onak. Každý své prožitky cítíme jinak a proto nikdy neshazujte pocity jiného člověka. Klasická věta "Tvoje problémy bych chtěl mít.". 

Jak jsme psala, důležité je položit si otázky ohledně života a snažit se na ně odpovědět co nejjednodušeji. Jsem šťastná ve svém životě? Ne, a proč? Dělá mě nešťastnou moje škola, moje práce, můj vztah, místo kde žiju, moji přátelé, můj vzhled, můj zdravotní stav...? Otázek si můžete položit milion, ale většinou vás hned napadne ta otázka, kvůli které nejste šťastní. Změňte to! Asi máte strach ze všeho kolem, ale změňte to. Většinou je to jednodušší, než se zdá. Něco nového nám to do života přinese. 

Dává ten článek alespoň trochu smysl? Části asi jo a části ne. Taky forma harmonie. :D  Na závěr bych řekla, že já v životě šťastná jsem a život miluju! A co vy?

Těším se na vaše ohlasy,
A.

5 komentářů:

  1. „Jak je vůbec možno být smutný?!“ divíval se svatý rebe reb Žíše. „Co bylo – pro to se přece rmoutit nebudeme; vždyť už to máme za sebou. Budoucnost – tu beztak nikdo neznáme; tož jaképak starosti?! A přítomnost? – Ta je přece jen kraťoučký okamžik a hned zas pomine. Stojí tedy vůbec za zlobení?!“
    (z knihy: Devět bran, Jiří Langer)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nemám pocit, že by úryvek z knihy úplně koreloval s mým článkem, ale to je asi jen o úhlu pohledu. To co jste napsal/a sice zní celkem logicky, ale v praxi by to šlo použít jen v případě, že bychom se dokázali oprostit od emocí a takový svět bych si já tedy nechtěla ani představit. :)

      Vymazat
    2. Jista harmonie z toho ale vyzaruje, no ne?
      Pochopte, je to nadsazka. Vzdyt se jedna o soucast chasidske legendy. :-)

      Vymazat
  2. Nádherný článek, opět smekám, protože dnes už málokdo na svém blogu píše o něčem doopravdy důležitém. Krásně jsi to podala, a přesto, že všechny tyhle věci vím, donutila jsi mě, se nad nimi znovu zamyslet.
    Young, wild and free

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jsem moc ráda, že lidé o takových věcech přemýšlí. :)

      Vymazat