Zobrazují se příspěvky se štítkemstudium. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemstudium. Zobrazit všechny příspěvky
Ahoj! Jmenuju se Veronika a pocházím z Hané, z malého
městečka Prostějova. Za studiem výživy jsem se vydala do Prahy, kde jsem se už
za ty roky zabydlela. Na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy jsem úspěšně dokončila bakalářský obor
nutriční terapeut a následně i navazující magisterský obor nutriční
specialista. Na škole jsem se seznámila s Andrejkou a rychle se z nás staly
dobré kamarádky a později také kolegyně, co sdílí stejný pohled na výživu a
přístup ke své práci.
Jedny z nejčtenějších článků vůbec jsou právě ze série Co do krabičky? Protože nadchází podzim a dýně na nás kouká ze všech koutů, připravila jsem pro vás 5 zdravých obědů do krabičky právě s dýní.
Vůně čerstvě umleté a uvařené kávy se line pokojem, každý teplý doušek je jako pohlazení zevnitř. Asi je vám jasné, že mám kávu ráda a ačkoliv to tak může vypadat, zase to s ní nepřeháním i když se to tak může občas zdát. Nicméně hrnek černé kávy je pro mě opravdu pochoutka.
Je zvykem ke kávě pít sklenici vody. I já ráda po vypití kávy vypiju trochu vody, abych neutralizovala chuť v ústech, nikoliv proto, abych se zpětně hydratovala.
Že káva dehydratuje organismus se velmi traduje. Je pravda, že kofein velmi, VELMI slabé diuretické účinky. U lidí, kteří nejsou zvyklí na velké mnosžtví kofeinu, se po jeho velkém zkonzumovaném množství mohou objevit mírné močopudné účinky, ale není pravda, že by vyloženě dehydratoval organismus.
To, že po požití kávy potřebujete více čůrat je tedy buď tím, že jste zkonzumovali velké množství kávy najednou nebo jste po kávě vypili ještě vodu nebo jste prostě vypili velký šálek kávy. Představte si, že by to byla voda. Myslíte si, že byste na záchod nešli? :)
NA TOHLE SI DEJTE POZOR
Je zdravé pití kávy nebo je to naopak pro lidské tělo zlo?
ÚČINKY KÁVY A JEJÍ DOPORUČENÉ MNOŽSTVÍ
Pro milovníky kávy mám dobrou zprávu, pozitiva určitě převažují. Samozřejmě má povzbuzující účinky, zlepšuje koncentraci, psychomotorické tepmo a výkonnost. Krom toho:
- obsahuje mnoho antioxidantů
- funguje i v prevenci cukrovky 2. typu (v součinnosti se zbytkem zdravého životního stylu)
- i v prevenci Alzheimerovy choroby, demence a Parkinsnově nemoci
- u pravidelných konzumentů kávy je také nižší výskyt deprese
Denně byste však neměli přesáhnout dávku 300 mg kofeinu. S určením počtu káv za den je to trochu těžší, protože záleží na typu a přípravě kávy. Obecně se udává, že se jedná o 3-5 šálků za den.
MÁ TEDY I NEGATIVNÍ ÚČINKY?
Při předávkování už hrozí negativní účinky. Především roztěkanost a nespavost.
Dlouhodobě nadužívání kávy způsobuje zvýšené vylučování vápníku ledvinami a tak je zde riziko osteoporózy (řídnutí kostí).
Káva je též nevhodná pro lidi trpící gastroezofageálním refluxem (kdy se obsah žaludku dostává do jícnu a zde leptá sliznici, projevuje se jako pálení žáhy), vředy žaludku a podobným onemocněním. Kofein zvyšuje tvorbu žaludeční kyseliny a trávicích enzymů. V těchto případech pak sliznici dále dráždí a měli byste se ji vyhnout.
A CO KÁVA S MLÉKEM?
O kávě s mlékem koluje mnoho nepravd. Kofein v kombinaci s laktózou ani mléčnou bílkovinou netvoří žádné škodlivé látky, její konzumace je tedy naprosto bezpečná.
U citlivějších osob může být dokonce lepší její konzumace, protože sníží tvorbu žaludečních šťáv a tím bude méně dráždit.
Pokud trpíte ovšem intolerancí laktózy, tak se této kávě vyvarujte. Mléko v ní vám (logicky) nebude dělat dobře.
Je však dobré mít na paměti, že mléko v kávě zpomaluje vstřebávání kofeinu. Jeho účinek bude mít tedy pozvolnější náběh.
Mléko v kávě také nepočítejte jako zdroj vápníku.
Odpustit si však můžete trojté karamelové frappuccino s perníčkem, šlehačkou a karamelovými křupinkami. Taková káva je už spíše oběd a to ne zrovna vyvážený.
Už mě sledujete na instagramu? :)
Už mě sledujete na instagramu? :)
KÁVA DEHYDRATUJE ORGANISMUS?
Je zvykem ke kávě pít sklenici vody. I já ráda po vypití kávy vypiju trochu vody, abych neutralizovala chuť v ústech, nikoliv proto, abych se zpětně hydratovala.
Že káva dehydratuje organismus se velmi traduje. Je pravda, že kofein velmi, VELMI slabé diuretické účinky. U lidí, kteří nejsou zvyklí na velké mnosžtví kofeinu, se po jeho velkém zkonzumovaném množství mohou objevit mírné močopudné účinky, ale není pravda, že by vyloženě dehydratoval organismus.
To, že po požití kávy potřebujete více čůrat je tedy buď tím, že jste zkonzumovali velké množství kávy najednou nebo jste po kávě vypili ještě vodu nebo jste prostě vypili velký šálek kávy. Představte si, že by to byla voda. Myslíte si, že byste na záchod nešli? :)
NA TOHLE SI DEJTE POZOR
Dbejte take na skladování a přípravu kávy. Je důležité, aby káva byla skladována v temnu a nedostalo se k ní vlhko. Hrozí vznik plísní.
U přípravy preferujte filtrované druhy kávy. Při přípravě turka dochází ke zvýšenému vyluhování látky kafestolu, který má negativní vliv na hladinu cholesterolu v krvi. Při přípravě filtrované kávy není tolik času, aby se vyluhoval, proto takovou přípravu preferujte.
Zajímá vás ještě něco o kávě? Budu ráda za další otázky.
Děkuju za přečtení!
A. ❤️
U náš na škole je to občas stresující, hodně stresující. Většina spolužáků vypadá jako děsný frajeři co vědí všechno, nikdy nic nezapomenou a jsou prostě lepší než vy. A víte co? Takový pocity maj občas/často všichni tihle frajeři a třeba zrovna vás maj právě za takovýho frajera s permanentním úsměvem a nadhledem. Jo, lékařská fakulta fakt není med a lidi mimo si to většinou nedokážou představit a mají spíš pocit, že přeháníte, zveličujete a vlastně se tím nadřazujete nad ostatní, protože máte tu nejtěžší školu na světe. V pohodě, to je jejich (možná i právě váš) názor. Pravda zůstává to, že minimálně my to tak vnímáme a všichni studenti na jakýkoliv škole mají právo se tak cítit. Nevím jak je tomu jinak, ale u nás na škole se o těchto našich pocitech mluví dost málo, protože odhalit naše pocity je jakousi ukázkou slabosti, že jo? Ale houbeles! Svěřit se a vědět, že v tom nejste sám, je někdy úplně to nejvíc co vám může pomoct od úzkostí.
Ahoj a krásný čtvrtek! Na instagram mi chodí dotazy na studium od holek, které by se chtěly vydat stejným směrem jako já. Kolem mého studia se točí velká část mého života, je mi koníčkem i prací.
Rozhodla jsem se sepsat pár bodů, které by vám mohli odpovědět na nejčastější dotazy.
1. Studuji nutriční terapii na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze, aktuálně chodím do 2. ročníku bakalářského studia a chci pokračovat dále na magistra, tam už na obor nutriční specialista.Rozhodla jsem se sepsat pár bodů, které by vám mohli odpovědět na nejčastější dotazy.
Rada pro vás, pokud vám někdo řekne, že studuje nutriční terapii a vy jej nazvete výživovým poradcem, utíkejte tak rychle, jak jen můžete! Většina z nás se dost naprdne. Trochu přeháním, ale opravdu se nás to dotkne. O tom, jaký je v těch pojmech rozdíl, si přečtete zde. :)
A ani označením dietka=dietní sestra zrovna nezaskórujete. Na práci dietní sestry není samozřejmě vůbec nic špatného, ale je to prostě zase něco jiného. :)
2. Přijímačky ke studiu.
Vše o přijímacím řízení najdete na stránkách fakulty. Konkrétně k nám na 1. lékařskou fakultu se dělají písemné testy nyní už jen z biologie, dříve i z chemie a fyziky. Testy jsou zaškrtávací, je možné, že je více odpovědí správných. K přijímačkám jsou pro 1. LF UK vytvořeny modelové otázky, které si rovněž můžete koupit na stránkách fakulty. :)
3. Většinu lidí zajímá co všechno se učíme. Studujeme zdravotnický obor, takže v prváku jsme prošli anatomii (o té si můžete přečíst tady), biochemií, genetikou, psychologií, fyziologií, latinou a hromadou dalších předmětů.
Ve druháku to byla/je například patologie, patofyziologie, farmakologie, imunologie. Předmětů je samozřejmě mnoho nebudu tu všechny vypisovat, jen pár pro příklad a představu.
Prostě studují se skoro všechny předměty jako na všeobecném lékařství. Ve zdravotnictví totiž nelze mít jen úzký okruh vědomostí, ale naopak vše v našem těle je propojeno, takže se prostě musíme naučit všechno. A je to super zajímavé, učit se jak všechno funguje a taky jak se všechno může hezky podělat.
Vše o přijímacím řízení najdete na stránkách fakulty. Konkrétně k nám na 1. lékařskou fakultu se dělají písemné testy nyní už jen z biologie, dříve i z chemie a fyziky. Testy jsou zaškrtávací, je možné, že je více odpovědí správných. K přijímačkám jsou pro 1. LF UK vytvořeny modelové otázky, které si rovněž můžete koupit na stránkách fakulty. :)
3. Většinu lidí zajímá co všechno se učíme. Studujeme zdravotnický obor, takže v prváku jsme prošli anatomii (o té si můžete přečíst tady), biochemií, genetikou, psychologií, fyziologií, latinou a hromadou dalších předmětů.
Ve druháku to byla/je například patologie, patofyziologie, farmakologie, imunologie. Předmětů je samozřejmě mnoho nebudu tu všechny vypisovat, jen pár pro příklad a představu.
Prostě studují se skoro všechny předměty jako na všeobecném lékařství. Ve zdravotnictví totiž nelze mít jen úzký okruh vědomostí, ale naopak vše v našem těle je propojeno, takže se prostě musíme naučit všechno. A je to super zajímavé, učit se jak všechno funguje a taky jak se všechno může hezky podělat.
K těmhle všeobecným předmětům se přidávají ještě odborné předměty, jako chemie potravin, potravinářství, nutriční propedeutika, nutriční psychologie, poruchy příjmu potravy, zbožíznalství, dietologie atd.
Taky chodíme na praxe, které si domlouváme sami. Bohužel je vážně těžké vybrat si místo, kde bychom se něco praktického naučili. Osobně doporučuji zajistit si je na různých pracovištích, vidět ambulanci i klinická oddělení.
4. A co zajímá lidi asi nejvíc je, kolik zabere studium času a jak moc je studium náročné.
Hodně.
Do školy chodíme od pondělí do pátku a většinou na celý den, po příchodu ze školy to ovšem ještě nekončí, doma začíná příprava na další dny. Ať už učení, opakování probrané látky (jinak bychom se z toho zcvokli), vypracovávání různých prací. To zabere docela dost času a někdy je fakt hodně těžké k tomu ještě zařadit činnosti, jako cvičení/běh, sociální život, práci. Ale podle mě je vše věcí organizace a dá se to zvládnout. Sice s trochou většího úsilí, ale taky nemusíte vidět každý den 5 seriálů, že jo. :D
Hodně.
Do školy chodíme od pondělí do pátku a většinou na celý den, po příchodu ze školy to ovšem ještě nekončí, doma začíná příprava na další dny. Ať už učení, opakování probrané látky (jinak bychom se z toho zcvokli), vypracovávání různých prací. To zabere docela dost času a někdy je fakt hodně těžké k tomu ještě zařadit činnosti, jako cvičení/běh, sociální život, práci. Ale podle mě je vše věcí organizace a dá se to zvládnout. Sice s trochou většího úsilí, ale taky nemusíte vidět každý den 5 seriálů, že jo. :D
Obtížnost předmětů se dost liší, většina je náročná dost a bohužel jich je docela hodně a o to je to náročnější. Avšak s dobrou organizací a nelajdačením se dá zvládnout vše! :)
Tohle byly ty nejčastější otázky, pokud máte další dotazy, napište je do komentářů nebo na email.
A. ♥
Hezký čtvrtek všem! V dnešním článku se podíváme na pár mých tipů na to, jak se (úplně) nezbláznit o zkouškovém, Je to především z mých zkušeností, takže z lékařské fakulty, ale třeba to bude nápomocné i pro vás. Určitě mi dejte vědět, jestli vám to trošku pomohlo a jestli teď máte zkouškové nebo už vám skončilo. Nám začíná v pondělí, to už mají na ostatních školách většinou hotovo. :D #nenadělášnic Já naštěstí jedu docela dost na předtermíny, takže bych 27.1. měla mít poslední zkoušku. Doufám, doufám! Můžeme si navzájem držet palce.
Hezké pondělí přeju všem! Články o tom jak být produktivní najdete asi všude. Jenže já sama je ráda (v rámci prokrastinace většinou) čtu, tak jsem si říkala, že i já mám pro vás 13 tipů, o které se s vámi chci podělit a třeba někomu i pomůžou. A jestli máte nějaké svoje, tak budu ráda, když mi je napíšete a já se budu moci inspirovat. :)
K tomuhle článku mě přivedla jedna facebooková skupina o cvičení, kde se lidé motivují ke cvičení a různě si radí. Bohužel se zde šíří i mnoho klasických hloupostí a mýtů spojené se stravováním. Například naprosto zbytečný nadbytek bílkovin a naopak nesmyslné omezování sacharidů, sdílení přísných jídelníčků, které pak dodržuje 50 lidí. Prostě nesmysly. Často se tam objevují rady od výživových poradců, a proto dnes jaký je rozdíl mezi nutričním terapeutem a výživovým poradcem.
Jsem novopečená studentka nutriční terapie na 1. lékařské fakultě v Praze. A napadlo mě trochu o studiu a celkově oboru mluvit, protože je v široké veřejnosti celkem neznámý, lidé si často představí buď dietní sestru nebo výživového poradce.
Navíc by články mohly být nápomocné i budoucím studentům tohoto oboru. :)
Dnes bych se chtěla trošku vyjádřit ke slovu dieta a také bezlepkové stravě. Dieta ve svém překladu znamená strava. Takže věta "někdo drží dietu" vlastně znamená, že se ten člověk prostě stravuje.
Dieta tedy vůbec nemusí znamenat, že někdo hubne (redukční), ale může znamenat pravý opak, tzn. přibírá, to je tzv. výživná dieta. Máme samozřejmě spoustu typů diet, z těch léčebných je to například diabetická, dieta pro pacienty s renální insuficiencí, pankreatická dieta, dieta u pacientů s fenylketonurií a mnoho a mnoho dalších.
Veřejnost zcela pochopitelně chápe dietu jako redukci a typů redukčních diet je dnes na trhu velká spousta (nízkosacharidové, tukožroustké, vajíčkové, zeleninové, detoxy atd.), naprostá většina je však nesmyslně postavená, dlouhodobě neudržitelná a může být často i riziková (jojo efekt, nedostatek makro i mikronutrientů aj.).
Jednou z léčebných diet je právě dieta bezlepková. ta se podává pacientům s celiakií (intolerancí lepku), alergií na lepek nebo neceliakální glutenovou senzitivitou. Pro zdravého člověka, který s lepkem nemá problém je naprosto zbytečná a nemá žádné výhody. Naopak má pro zdravého člověka mnoho nevýhod - finance, snížené množství výběru potravin (nedostatečná pestrost), náročnost na sestavení vyváženého jídelníčku a s ním se pojící riziko nedostatku živin.
Velmi zkráceně řečeno, k tématu bezlepkové diety bych se chtěla ještě v budoucnu dostat v samostatném článku.
Jinak jsme tento týden měli imatrikulaci v krásném Carolinu. A příští týden nás čeká první test z anatomie - POMOC - takže už teď doma jen ležím v anatomických atlasech.
Navíc by články mohly být nápomocné i budoucím studentům tohoto oboru. :)
Dnes bych se chtěla trošku vyjádřit ke slovu dieta a také bezlepkové stravě. Dieta ve svém překladu znamená strava. Takže věta "někdo drží dietu" vlastně znamená, že se ten člověk prostě stravuje.
Dieta tedy vůbec nemusí znamenat, že někdo hubne (redukční), ale může znamenat pravý opak, tzn. přibírá, to je tzv. výživná dieta. Máme samozřejmě spoustu typů diet, z těch léčebných je to například diabetická, dieta pro pacienty s renální insuficiencí, pankreatická dieta, dieta u pacientů s fenylketonurií a mnoho a mnoho dalších.
Veřejnost zcela pochopitelně chápe dietu jako redukci a typů redukčních diet je dnes na trhu velká spousta (nízkosacharidové, tukožroustké, vajíčkové, zeleninové, detoxy atd.), naprostá většina je však nesmyslně postavená, dlouhodobě neudržitelná a může být často i riziková (jojo efekt, nedostatek makro i mikronutrientů aj.).
Jednou z léčebných diet je právě dieta bezlepková. ta se podává pacientům s celiakií (intolerancí lepku), alergií na lepek nebo neceliakální glutenovou senzitivitou. Pro zdravého člověka, který s lepkem nemá problém je naprosto zbytečná a nemá žádné výhody. Naopak má pro zdravého člověka mnoho nevýhod - finance, snížené množství výběru potravin (nedostatečná pestrost), náročnost na sestavení vyváženého jídelníčku a s ním se pojící riziko nedostatku živin.
Velmi zkráceně řečeno, k tématu bezlepkové diety bych se chtěla ještě v budoucnu dostat v samostatném článku.
Jinak jsme tento týden měli imatrikulaci v krásném Carolinu. A příští týden nás čeká první test z anatomie - POMOC - takže už teď doma jen ležím v anatomických atlasech.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)
Contact
Jsem nutriční terapeutka, garant výživy ve FitNut akademii a FITFAB Strong. Jsem nutriční terapeutka Českého olympijského týmu. Učím lidi, že zdravá strava není striktní, nudná a omezující.
andrea.mokrejsova@gmail.com







